 | |  |
|
judas
|
|
22.07.2011 23:05 -
Re: Jak a proc jste zvolili C5? :-)
|
|
|
Zdravím vechny citroeňáky.
Tak jak jsem se dostal k C5ce. Jednoho dne jsme s manelkou usoudili, e bychom po 12ti letech zmodernizovali ná vozový park. Né, e by jsme chtěli machrovat s novějím autem, ale proto, e u nám v téhle dungli připadalo málo bezpečné.( VW Passat variant, r.v. 1987 - mimochodem neskutečný a spolehlivý dělník, který nás vdycky dovezl tam, kam jsme chtěli, ale kromě bezpečnostních pásů prostý jakéhokoliv prvku bezpečnosti).
A nyní nastává to dilema jaké auto za připravený peníz pořídit. Jestli malé a úsporné(protoe u jezdíme větinou sami dva), nebo větí a méně úsporné, ale zase s větí uitnou hodnotou. Protoe jsme se oba shodli, e vozy kategorie - kotrmelec skorolitr tříhrnec nás moc neoslovují, zvítězila druhá varianta a výběr byl na mě. Samozřejmě po zkuenostech s VW jsem měl "klapky na očích" a el zase po Passatu. Samo sebou kombi, abych měl dost místa na vození věcí na lezení (a toho je fakt hodně) a kola, abych si z něho na střee (kdy jedu solo) nedělal mucholapku. Dalí adept bylo Mondeo. Oktávky a jiný kombíky jsem nechával a na konec. Nezlobte se na mě, ale musím se přiznat, e C5ka mě v tu chvíli vůbec nenapadla.
Kdy jsem se ohledně výběru bavil s různýma lidma o různých věcech, vyplynulo mi z toho, e Passata néé proto a proto, Mondeo néé proto a proto. No a byl jsem zase v bodě nula.
Moná měsíc jsem leel v inzerátech a pak to přilo. V jedné internetové inzerci na mě koukala černá, nablýskaná C5ka s tmavými foliemi na sklech, po prvním majiteli, doveená z Německa, pravidelně servisovaná, ve původní, nebouraná s origo hliníkovou kapotou, no zkrátka "voňavka". Nelenil jsem, zavolal prodejci a hned druhý den se ni jel podívat.
Na fotkách vypadala nádherně, ale ve skutečnosti byla stokrát hezčí. Nádherný manaerský vůz silně připomínal sluební káry agentů FBI, s nádherným nekuřáckým interiérem, motorem jak z katalogu a kufrem jak stodola.
Co teprv ale zkuební jízda, to bylo něco. Po rozbitých okreskách auto jelo jak na vzduchovém poltáři, nikde nic nemlátilo, nikde nic nevrzalo, dokonce jsme mohli s prodejcem v klidu konverzovat nemajíc strach, e nám z nějakého kodrcání vypadnou plomby ze zubů. Asi po 20ti kilometrech jsem byl rozhodnut.
Tohle auto můu.
No a u ho máme tři měsíce. Můu na rovinu říct, e pohodlí to fakt je, auto nás neskutečně rozmazluje a chybí mu snad jen to, aby odněkud vyjel prst a dloubal nás za jízdy v nose. Věřím, e i kdyby v něm posádka absolvovala desetihodinovou treku, nebude po vystoupení zralá na lázně.
Jak ale víme, není vechno zlato, co se třpytí, tak i tahle C5ka měla své typické nedostatky.
Nesvítící třetí brzdové světlo, neotvírající se zadní okno, prosakující chladič stlačeného vzduchu.
Něco u je díky Vaim příspěvkům u opraveno, čím Vám moc děkuji.
No a co se týká toho houpání, o kterém se tu u někdo v nějaké souvislosti zmiňoval, není to tak hrozné.
Můj otec měl kdysi Oltcita a můu Vám říct, e ten se houpal daleko víc.
Take a někde potkáte na silnici C5ku černou jak noc, s nalepeným jeskyňářem a netopýrem na zadních vratech, tak to s největí pravděpodobností budu asi já.
A Vám to jezdí. |
| |
| |
|
|
Nastavení
