Taky vím jaké to je... I když je to "jen" domácí mazlíček, tak je určitě členem rodiny. Ale jakým! Dva týdny zpět jsme takhle přišli o Ragdolla (3-letého kocoura téhle rasy). Každé ráno mě vítal na okně, díval se až půjdu po noční z práce...a hned seskočil a běžel ke dveřím mě vítat, zatímco celá rodina spala... teť už není, okno je prázdné.
Tak doufáme... snad za pár měsíců bude nějaké další kotě doma. Fakt ale je, že každé zvířátko je taky svou vlastní osobností.
A o svých blízkých (lidech) to je ještě těžší... zbývá jen už vzpomínka.

Loni v únoru odešel po 17letech a 5měsících Mates (je vyfocen za volantem). Tak mám teď ročního vlčáka - 80cm v kohoutku a nalezence pražský krysařík. Je s nimi legrace.

Tak teď jsem schválně Maxe měřil: 69 kohoutek, věk 13 měsíců. Před tím jsem měl Zora - 3/4 vlčák + 1/4 rotw. Výška 76, váha 64. Zatím jediný pes který stačil koni ve cvalu na delší vzdálenost a zvládal 35-40 km vyjížďky.
Menší Žeryk - 1 rok, větší Max - 4 měsíce

A ono je na jednu stranu fajn pozorovat, co včechno jsou schopný zvyřáci nabídnout svým pánečků. a je dobrý vědět, že i tady jsou lidi, kteří k nim mají blízko a pro něž je to rovnocenný parťák do radosti i nepohody. A to je dobrá zpráva...
To Máca: to selhání ledvin nejini bezpečně náhoda. není zřejmý nějaký společný jmenovatel nebo tak něco?