|
Juras555 napsal(a): Já teda nechodím sledovat kadej týden jakým tempem mi ubývá kapalina v nádobce, od toho tam je ten plovák, aby mě upozornil, kdy ubude.
Co se tvé teorie týká, e se mi brzdy zavzduní, kdy mi prolíná těsnění prasátka (pístku), neumím si to dost dobře představit. Kdy přece lápnu na brzdu vznikne v soustavě tlak, kterým protlačím kapku kolem těsnění, kdy brzdu uvolním, nevznikne tam ádnej podtlak, kterým by to nasálo vzduch, jen zmizí tlak a případnej úbytek se doplní z nádobky. Nehledě na to, e vzduchovou bublinu na brzdě pozná okamitě, kdekoliv v soustavě, take čekat jestli někam vystoupá nemá smysl, nehledě na to, e se vzduch bude napřed hromadit pod odvzduňovákem. A jetě jedna věc, u straně dlouho se pouívají dva brzdové okruhy, právě kvůli nečekané závadě na brzdách, take i kdyby nakrásně mi rupla třeba jedna hadička, pořád mi budou brzdit jetě dvě kola z druhého okruhu.
No, jezdím teprve asi 40 let, jako řidič z povolání. Od počátku mám zafixované nìkteré vìci i díky kole na automechanika, minimálnì 1- 2 krát v mìsíci otevřít kapotu a základní ivotní funkce zkouknout. voda, brzdy, řemen, olej. To musím vidět, tomu musím věřit. Kontrolka na vechno je fajn dokud funguje. Zoxiduje plovák, praskne vlákno, kuna přeere kabel a můe čekat na světlo od plováku týdny a týdny. Je to prostě zvyk a myslím si, e mi mnohokrát pomohl a zachránil mnohem větí kody ne kdybych spoléhal na kontrolky, někdy bývá pozdě. kdo toto nedělá a nazývá se řidič, pak mluvíme zcela o odliných lidech.
Nyní dvě poznámky k brzdám. Pokud vyvine tlak a bude dírka kdekoliv ve vedení, zakonitě po sníení tlaku si najde vzduch nejjednoduí cestou vniknout do systému. To je fyzika, to není výmysl. Sníení či ukončení tlaku se děje přelitím kapaliny přez gumičky v pedálu, pumpě, lidově řečeno, ale pokud je někde dírka, je to mnohem snaí cesta k vniknutí vzduchu. Vzduch se dirkou dostane rychleji a snáze ne kapalina přez membrány. Ve kole jsem dával příklad klasickou pumpičku. Pokud ji natlakuje a ucpe horní dirku, tím zamezí vrácení tlaku zpět, pak stačí mikroskopická dírka kdekoliv v hadičce aby se tlak vyrovnal a vzduch se dostane dovnitř. Tak to prostě je.
No a potom jeden velký omyl se vzduchem ve vedení. Pokud ti praskně kdekoliv trubička, mikroskopicky, e jen přisává bublinku, tak pokud je to vý ne je odvzduòovací roub, nikdy se to k němu nedostane, pokud nelape. A ty to vůbec nepozná. Jak přibývají bublinky, tak se stává pedál gumovějím. To můe trvat týdny, dny, podle velikosti netěsnosti. Ale jakmile se dostane bublinka na některý konec kam nemá dále kam putovat, vytvoří se mezera, která je nestlačitelná a dojde k propadu pedálu. (mnohokrát vyzkoueno, zaito.) Dokonce ta bublinka pracuje tak efektivně, e vůbec nepozná, e má vzduch ve vedení, protoe to nikde neteče, jen si přisává vzduch. Toto se děje nejčastěji kolem membrán v hlavní pumpě nebo v zadních prasátkách u bubnových brzd. Kdy praskne trubička kdekoliv, větinou se to pozná jak sákne, ale kdy si přisává obráceně trhlinkama v gumě, nepozná nic do doby, ne spadne pedál. Ale zkuený řidič pozná, e pedál měkne, gumovatí a není to ono při brzdění.
A dva okruhy brzd jsou skutečně dobré, zachrání mnohé, jsou oddělené, ale kolikrát si zail to, e ti zmizí pedál do druhého okruhu a jeden sele??? Já jsem to učil v autokole a dělali jsme modelové akce. Poznatek je ten, e 90% lidí se lekne, co se stalo pedál jde dolů a reflexivně jej pustí, tím nedojde k dolápnutí do té druhé polohy a na podruhé větinou strachem dupnou a ono to brzdí, blbě ale brzdí. Ta časová prodleva je zmatek,strach, a můe to být osudové. nikdo neví jak zareaguje ve chvíli, kdy to nastane. Ani já ne. Proto jsem rád, e jsem to několikrát zail a nakonec jsem si to i zkouel navodit abych věděl jak to pracuje. Není to příjemné, ale funkční. To souhlasím.
Omlouvám se za obsáhlejí psaní, nechci to dávat do více vláken a nějak to jednodueji vysvětlit nejde. |
Nastavení
