Já teda když mám v úmyslu vyjet na neznámou dlouhou důležitou trasu, tak si ji najdu nejdřív na netu, zapíšu si souřadnice klíčových bodů a ty dávám do navigace jako cíle. Po dosažení prvního cíle dám navigovat k druhýmu cíli až dojedu do posledního cíle. Navigace nezná moc popisných čísel, tak proto raději nezadávám adresy, ale GPS souřadnice. Tak mě to vždycky dovede na místo naprosto přesně. Podobně se dokážu vyhnout i dálnicím v cizině. Doma to neřeším, mám známku.
Zkušenosti s popisnýma číslama a adresama mám špatný. A to napříč snad všema navigacema. Když k nám jezdí lidi pro štěňata, tak jich víc než polovina telefonuje z vedlejší vesnice, že jsou v Hamrech a nikdo nás tam nezná. Kam že to mají jet. Jsou totiž i Velké Hamry II a kupodivu skoro všichni jezdí tam. Kdo nemachruje, že už projel půl světa a poslechne mě, zadá si mnou nadiktovaný souřadnice, ten přijede až k hlavní bráně našeho království.