Tohle člověk nepochopí... Stalo se mi něco podobného ještě s Peu 309. Ale vyvázl jsem z toho ještě dobře-prošláplá př.kapota a trošku střecha. Navíc,jako bonus a zadostiučinění se mi o pár dnů později ten dotyčný nevědomky přiznal. Seděli jsme u jeho rodičů v restauraci,on tam obsluhoval a páč jsme se znali a v ten den,co se mi to stalo jsme se potkali na jedné diskotéce,tak jsme si začali vyprávět zážitky z onoho divokého večera(ale když řídím,tak nepiju!!) a on ve svém příběhu došel až k tomu,jaký jsou s kamarádem"frajeři",že před tou diskotékou přeběhli nějaká auta. Tak se ho ptám,jestli i toho pažouta. A že prej jo. No v tu chvíli jsem přemýšlel,jestli mi soud uvěří,že jsem ho zabil v afektu... Přeji ti,abys měl aspoň tolik štěstí,jako já tenkrát a zjistil jsi,kdo ti to udělal. Lidi si neváží ani svého,natož cizího. Je mi z toho smutno...